O víkendu se konal již tradiční turnaj Dejvické slowpitchové ligy. Do podzimní části se přihlásilo hned 32 týmů, takže to byl pravděpodobně největší slowpitchový turnaj v české historii. Pořadatel vytvořil hned osm základních skupin a zařídil sedm hřišť. Tradičně se hrálo na dolní a horní Kotlářce a nově i na hřištích na Markétě. Takovou softballovou akci si Pikes nemohli nechat ujít a složili se hned do tří různých týmů (Black psi, Pikadors, Povaleč) doplněných o kamarády. Krásný slunečný víkend a hlavně poslední venkovní turnaj letošní sezony si chtěli všichni pořádně užít. Jak vše probíhalo v jednotlivých štičích týmech, to si přečtěte v následujících reportážích.
Autoři: Markéta Bakičová, Petr Ševčík, Lucie Hamanová
Black psi
Jako Black psi jsme se sešli poměrně po dlouhé době. O to víc jsme se ale těšili na softballový víkend. Bohužel jsme hned po ránu začali prohrou se Silvia´s a trochu nám to překazilo ambice na vítězství ve skupině. Nikdo se ale nevzdával (přeci jen to byl zahřívací zápas) a do dalších bojů jsme si věřili. Rovnou jsme se vrhli na dalšího soupeře (Á-lej 2) a toho jsme dokázali s přehledem porazit. Bylo vidět, že už jsme si na měkký míček, který poletoval ve větru sem a tam, zvykli. Po dvou zápasové pauze nás čekal nepříjemný soupeř – Kozy. Trochu jsme doufali, že Kozy už toho stihli vypít víc než dost a uvidí míček minimálně dvakrát. To se ale bohužel nevyplnilo a tento tým plný známých softballových tváří hrál dobře i pod vlivem alkoholu. Prohra nás dostala na třetí místo ve skupině. Další soupeř The Haters se ale nedostavil a vyhráli jsme zadarmo. Alespoň jsme stihli přátelský zápas s Pikadors, kteří měli zrovna volno. Nevíme, jak tento boj dopadl, ale o to vůbec nešlo. Hlavně, že byla legrace. Naším posledním sobotním soupeřem byli Mlaďáci. S těmi se bohužel nedalo nic dělat, protože jim létaly odpaly téměř výhradně za plot. Neděle byla pro Black psy už úspěšnější a oba zápasy jsme vyhráli. Poslední zápas proti Palicím navíc Martina ozdobila hned dvěma homeruny! Celkově jsme vybojovali dvacáté první místo, což pro nás není špatný výsledek. Nejdůležitější pro nás bylo, že jsme celý víkend odehráli v klidu, pohodě a bez hádek. Turnaj pro nás sice skončil, ale domů jsme ještě nejeli. Běželi jsme fandit Pikadors i Povalečům, kteří spolu ještě zápasili o páté místo.
Pikadors
Náš tým Pikadors byl nalosován do skupiny F, která se bohužel hrála na baseballové Markétě. Naštěstí Black Psi museli svou skupinu odehrát také na Kotlářce, takže o zábavu mezi zápasy bylo postaráno. Naše skupina tvořena z týmů PeeNuts, Á-lej a The Haters nebyla nikterak těžká. Týmy byly tvořeny z velké části baseballisty a softballisty z Kotlářky a amatéry.
Všechny zápasy ve skupině jsme s přehledem vyhráli, padlo spoustu homerunů, rozstřílel se nám Radek Mezuláník a naše nadhazovačka Věrka Hrazdírová dávala homeruny z obou pálkařských boxů. Po vítězství ve skupině nás čekal souboj o nejlepší osmičku s týmem Carbon, který na DSL vystupuje pravidelně. Zápas jsme opět bez váhání vyhráli. Během čekání na zápas o Top 4 jsme si pauzu vyplnili přátelským zápasem (ve velmi srandovním duchu) s Black psi, kterým nepřišel soupeř. V posledním sobotním zápase o nedělní semifinále jsme se opět utkali s týmem Á-lej. Snad už únava (nebo pokles zelené hladinky) zapříčinila, že jsme v odvetě s mladými baseballisty vyhořeli.
Vidina společné večeře s ostatními Pikes týmy smutek rychle přebila, a tak se uhánělo z Markéty přes Blanku směr Dejvice (někdo si to střihl hnedle i dvakrát). Po večeři, kterou nám zpříjemňovalo sledování finále MS v Rugby, se část Štik vydala do Dejvické Klubovny, která byla centrem noční zábavy na DSL. Někteří zde zůstali až do brzkých ranních hodin.
Druhý den, už na Kotlářce a její antuce, na nás čekali další pravidelní účastníci DSL – tým Switchers. Ti jsou všem známí tím, že pálí z opačného boxu a hází druhou rukou než normálně, jelikož je to tým složený z extraligových Eagles. Zápas jsme opět vyhráli a těšili se na souboj o celkové páté místo. Naši chuť do zápasu utvrdil fakt, že naším protivníkem bude další štičí tým – Povaleč. Bohužel, díky chybám v zadním poli a excelentnímu nadhozu Ondry Weidena (povalečská posila z Chomutova) jsme Povaleč nepřetlačili, byť jsme měli hlasitější fanoušky a bojovali jsme do poslední chvíle. Naplnila se Vráťova prognóza, kterou prohlašoval v jednu ráno na baru v Klubovně, že zítra Povaleč Pikadors rozstřílí.
Musím říct, že turnaj byl naprostý bonbónek za ukončením této povedené sezony. Všechno vyšlo na jedničku: počasí, požitek ze hry, sranda na hřišti i mimo a hlavně se nám vrátila po půlročním hostování naše ztracená XXLka 😀
Povaleč
Letos tradiční sestavu týmu Povaleč doplnily ve valné většině Štiky. Při vytváření sestav na sobotu byly důsledně dodržovány zásady týmu Povaleč (kdokoli může hrát cokoli, hlavně pokaždé něco jiného). Na první zápas jsme postavili sestavu silnou, perspektivní a dynamickou. Proti homerunům soupeře (42 Crew) ovšem poměrně významně bezmocnou a tak jsme hned po ránu dostali poměrně radikální sekec. První zápas tak odhalil, že i někteří zkušenější hráči byli zpočátku trochu zaskočeni hrací “houbičkou“, profi nadhozem a běháním v klouzajících teniskách. Náladu jim povětšinou nespravila ani helma, kterou si s nadějí dovlekli zbytečně v tašce. Počáteční rozpaky naštěstí hned po ránu zahnalo Zuzky víno (Cabernet Snídaňon, výběr z cibéb). Druhý zápas jsme hráli proti proslulým Tu Madre a upřímně jsme si nedělali velké naděje na výhru. Sestava byla zvolena na úrovni hobby, pálkařské pořadí spíše defenzivní. Nicméně po pivu, víně a Jitčině vynikající snídani, kterou jsme se zabývali předchozí dvě hodiny, jsme se dostali do lepší kondice a svedli vyrovnaný zápas s vítězným skóre 3:2. Na druhou půlku soboty jsme posílili o dva hráče, kteří softball nikdy předtím prakticky nehráli, což se ukázalo jako dobrá strategie, protože s nimi jsme už po zbytek dne ani jednou neprohráli. Třetí zápas byl proti týmu Ústa-v-ní, který svoji sílu projevil bohužel hlavně v rovině hádání se s rozhodčím. To se mu stalo osudným, když v tie breaku veškerou svoji pozornost věnoval údajně spornému obsazení druhé mety (úplně jasný safe, pozn. aut.), zatímco lstivá a ostražitá Kač dovalila domů z mety třetí a zajistila nám tak postup do horního pavouka. Poslední zápas se hrál proti Karlínskému gangu, sestava byla už trochu šeroslepá, přesto se podařilo opět vyhrát.
Sobotní večer byl věnován společenským radovánkám v pohostinstvích kousek od hřiště, za zatáčkou. Napínavá byla zejména soutěž mezi Ondrou a Svačim o “nejvítěznější“ sestavu týmu na neděli, která se sice neobešla bez zásahů více či méně podroušených mediátorů, nicméně přinesla své ovoce. Bohužel ne hned po ránu, kdy jsme i přes důslednou večerní přípravu (nebo právě díky ní) prohráli s The Lightsabres cca 5:7. Následoval klíčový zápas s The Villagers, který byl náročný a vyrovnaný, avšak pouze do chvíle, kdy se Jítě a Kač podařilo odstartovat sérii homerunů. Ta nám zařídila vítězství nad “vesničany“ a následné derby s Pikadors, které bylo pro oba týmy luxusním zakončením turnaje. Netřeba snad dodávat, že Povaleč dal Pikadors celkem čočku a vyhoupl se tak na 5. místo, což je historicky nejlepší umístění týmu.